O nás

Junák – český skaut, z. s.

Je dobrovolné, nezávislé a nepolitické sdružení ve smyslu zákona 89/2012 Sb. sdružující své členy a členky bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, politického přesvědčení, rasy nebo jiných rozdílů. Skautské oddíly působí ve více než tisíci městech a vesnicích po celé naší zemi. Sdružují jak chlapce, tak děvčata od šesti let, ve třech věkových kategoriích. O jejich program se stará několik tisíc dobrovolných vedoucích a činovníků.

Období předmnichovské republiky je zlatou érou českého skautingu. Oddíly Junáka prošla řada vynikajících osobností nejrůznějšího zaměření – prezident Edvard Beneš, básník Jiří Wolker, klinický lékař, akademik Josef Charvát, cestovatel František A. Elstner, příslušník zahraničního odboje a spolustrůjce atentátu na Heydricha Jan Kubiš, prezident Václav Havel nebo spisovatel Jaroslav Foglar.

Nejčastější dotazy

Jaký je rozdíl mezi skautem a junákem?
Oficiální název organizace je Junák – český skaut, z.s. Junák je českým ekvivalentem pro slovo skaut.

Co je to Skauting?
Skauting je přece PARTA A PŘÍLEŽITOST, skupina lidí, přátel, kamarádů, a příležitost žít život dynamicky a smysluplně, příležitost zapojit se, spolupracovat, být součástí věcí, ne jenom pozorovatelem.

Pro koho je Junák?
Junák je pro děti od 6 let, nejmladší chlapci jsou vlčata, dívky světlušky, děti ve věku 11 – 15 let jsou skauti a skautky a nad 15 let to jsou roveři a rangers.

Kdo se o děti v Junáku stará?
V „partě“ tedy družině vede děti starší a zkušenější chlapec či dívka – tedy družinový rádce. Družina se skládá z několika dětí. Oddíl se skládá z několika družin, které mají své vedoucí. A několik oddílů tvoří středisko, které má svého vedoucího. Vedení oddílu je svěřeno do rukou dospělým vůdcům. Aby mohli děti vést, musí postupně složit dvě zkoušky, které obsahují poznatky z pedagogiky, psychologie, právních předpisů, zdravovědy a zásad bezpečnosti. Nutné je též absolvování zdravotnického kurzu.

Co děti v Junáku dělají?
Program v každé skupině je vyladěn tak, aby odpovídal představám, zájmům a potřebám daného věku. Vlčata a světlušky jsou hravé a poznávají svět. Skauti a skautky se učí týmové spolupráci, jsou podporováni v rozvoji samostatnosti a odpovědnosti. Roveři a rangers si svůj program připravují sami a v jeho rámci se snaží najít si vlastní cestu životem.

Kdy skauti ve Rtyni začali se svou činností?
Junák ve Rtyni funguje od roku 1945.

Kolik máme v dnešní době členů?
Skauting je největší výchovná organizace v České republice, má 75 tisíc členů, rtyňské středisko má 152 členů (k únoru 2023).

Světový skauting

Předchůdci:

Jan Ámos Komenský
Požadoval všestrannou výchovu dětí, vycházel z přirozené aktivity dítěte.

Rousseau
Praktikoval táboření hochů.

F.L. Jahn
Propagoval gymnázia v přírodě.

A. Smith
Založil v Anglii Brigády hochů („Boys Brigades“).

Henry D. Thoreau
Pokusil se o novodobé poustevnictví uprostřed přírody u Valdenského jezírka. Prokázal, že v přírodě se výrazně vyvíjí tělesné, duševní i mravní síly člověka.

Ernest Thompson Seton
Poprvé prováděl a jako hnutí organizoval výchovu hochů v přírodě v USA.

Robert Stephenson Smyth Baden-Powell
Roku 1907 uspořádal s dvaceti hochy pokusný tábor na ostrůvku Brownsea. To se považuje za zrod skautského hnutí.

Český skauting

Jednou z prvních nejvýznamnějších organizací byl Sokol, který vznikl roku 1862 z podnětu Dr. Miroslava Tyrše. Ze Sokola byly odvozeny další organizace např. Orel. Vedle tělesné výchovy pěstovaly tělovýchovné spolky též zpěv, divadlo, konaly besedy, přednášky a další společenské akce. Na přelomu století u nás vznikly sportovní kroužky mládeže. Klub českých turistů podporoval turistiku dospělých i mládeže.

Antonín Benjamín Svojsík

Profesor tělocviku, který byl náčelníkem sokolské župy. Jako nejmladší účastník pěvecké soutěže získal přezdívku Benjamín. Při návštěvě v Anglii poznal skauting, ihned zkoušel prvky skautské výchovy s několika kluky a začal organizovat český skauting. Roku 1912 vyšla naše první skautská publikace Český skaut. Vydal základní knihu pro náš skauting – Základy junáctví. Pro český skauting nalezl domácí vzor a tradici českých Chodů silných a statečných lidí sžitých s přírodou. Pojmenování „junák“ jsou převzaty z Holečkova podání života slovanských hrdinů, černohorských junáků. Nejprve zamýšlel začlenit skauting do Sokola, to se mu však nepodařilo. Proto založil skautský odbor při svazu spolků přátel tělesné výchovy mládeže v Praze. Za znak byla přijata skautská lilie s psí hlavou v Alšově podání.

O prázdninách roku 1912 uspořádal první tábor, v Orlovských lesích pod Lipnicí. Do skautských dějin vstoupil tábor ředitele Půlkrábka, kde se zrodila první krajinková podsada – typická pro náš skauting, která nemá ve světě obdobu. Roku 1914 byl založen samostatný spolek Junák – Český skaut. Mezi prvními moravskými skauty byli také přátelé Jiří Wolker a Rudolf Plajner. Roku 1915 se ustavil dívčí skauting u nás. Téhož roku se konal první tábor družiny Sasanek u Živohoště vedený Vlastou Štěpánovou (později Koseovou). 28. října 1918 byla zřízena skautská pošta a její známky byly nejen prvními poštovními známkami Československa, ale také prvními skautskými známkami na světě.

Na Slovensku se skauting rozvíjel značně pomaleji. Skauting tam vedl český propagátor skautingu prof. František Šmilauer. Vycházel tam časopis Buď připravený.

Nacistická okupace (1939-1945)

Roku 1940 vniklo gestapo do některých junáckých táborů, provedlo prohlídky, majetek zkonfiskovalo nebo vandalsky zničilo a účastníky táborů rozehnalo. Táboření junáků bylo zakazováno pod záminkou, že se v táborech provádí branná výchova zaměřená proti Německé říši. 4. listopadu gestapo obsadilo ústředí a znemožnilo mu činnost.

Doma se četné junácké oddíly ve snaze zachovat skauting skryly v Klubu českých turistů, Foglarových čtenářských klubech mladého hlasatele, sportovních klubech… a pracovaly v nich nadále. Junáci se doma podíleli na odboji proti nacistickému Německu, prováděli drobné sabotáže, rozšiřovali zprávy zahraničního vysílání, shromažďovali zprávy, které předávali k vysílačkám.

Obnovený Junák (1945-1948)

S obnovou svobody zahájila ihned činnost skautská organizace a do junáka se hrnula mládež toužící po radostném a činném vyžití. Pomáhala republice při žních, v lese, při sklizni chmele i jinde. Náčelníkem se stal Dr. Rudolf Plajner, náčelní Vlasta Koseová (roz. Štěpánová).

Potlačení skautingu (1948-1967)

Začalo budování pionýrských organizací, skautské oddíly se rozpadaly a ukončovaly svoji činnost. Junák byl rozpuštěn a výchova dětí předána nově založené monopolní pionýrské organizaci, v níž byla pěstována především politická výchova. Skauting byl všude vláčen jako škůdce, nepřítel mládeže našeho státu.

Pokus o vzkříšení Junáka (1968-1970)

V pionýrské organizaci se brzy začaly objevovat skautské prvky. V turistických kroužcích, svazarmu… začaly vznikat oddíly pro mládež přitažlivější, konkurence pionýrských. Proběhly velmi úspěšné tábory. 18. ledna 1969 se junáci otevřeně zúčastnili pohřbu Jana Palacha. Byl zaveden tiskový dozor, byli odvoláni šéfredaktoři Skaut – Junáka a skautingu. Představitelé pionýrských organizací otevřeně skauting odsoudili. Ovšem střediska a oddíly pracovaly horečně dále.

Opětné potlačení (1970-1989)

Tlak komunistické strany na další zrušení československého skautingu sílil. Došlo k diskriminaci činovníků některých jednotek. Z hnutí byli vyhnáni ti, kteří s KSČ nesouhlasili. Mnozí činovníci byli propouštěni ze státních služeb a byli degradováni v zaměstnání. V roce 1970 rozhodly orgány totalitní moci o ukončení činnosti Junáka. Dopis z 15. září adresovaný ministerstvu vnitra ohlašoval ukončení činnosti Českého Junáka. Většina členů s tím nesouhlasila. Část skautských oddílů pokračovala bez přerušení v práci různých organizacích. Tyto oddíly pracovaly jako Mladí požárníci, jako ochránci přírody, ve Svazarmu a hlavně v turistických oddílech.

Skauting počtvrté (1989-)

Zhroucením komunistického režimu u nás v listopadu 1989. Do činnosti se zapojila většina dřívějších činovníků. Československá skautská organizace byla znovu přijata do světových ústředí. Starostou Českého Junáka se stal br. JUDr. Jiří Navrátil. Organizace se názývá „Junák – svaz skautů a skautek ČR“. V dubnu 1995, padesát let po popravě slezských junáků zapojených do protifašistického odboje, byla mohyla na Ivančině poškozena vandaly a pak upravena do nového tvaru a navíc vztyčen v její blízkosti obelisk. Památník se stal symbolem nezlomnosti skautských myšlenek a místem setkávání skautů všech generací ze všech koutů republiky i bratrů a sester ze zahraničí. Kameny, ze kterých mohyla vznikla to dokazují. Mezi tradiční velké akce patří po roce 1990 pravidelně každý lichý rok Svojsíkův závod a každý sudý rok závod vlčat a světlušek „O totem náčelníka a vlajku náčelní.“

Téměř devadesátiletá cesta našeho skautingu znamená léta nadšení, nadějí, houževnaté práce, zklamání i radosti a zápasů. Je to cesta vpravdě pro skauty a skautky. Chvíli se vine jarním lesem očekávání, pak stoupá do hor překážek, jde vyprahlou krajinou protivenství a přechází úskalí a sotva nakrátko stane na louce utichá vody. Připomíná spíše putovní tábor než klidné táboření. Svítí na ni letní slunce nebo se zatahují mraky, a často nad ní bouří. Je tvrdá, nelze na ní šetřit silami, a přece je krásná… A hlavně jistá, vždyť ji ukazuje kompasová lilie. Je SKAUTSKÁ.

Rtyňský skauting

Rtyně náleží dnes k největším obcím na Trutnovsku. Dříve bývala na panství náchodském. Počtem domů (624) i obyvatelstva (2838) se vyrovnala menšímu mestečku. Založena byla ve 2 pol. 13. století, t.j. v době kdy vznikl blízký hrad Vizmburk, k němuž náležela. Později se dostalo panství vizmburské k Náchodu.

Rtyně má velmi krásnou polohu v kotlině rtyňsko-svatoňovické pod Jestřebími horami. Touto kotlinou vedla starodávná zemská stezka Strakovská, která spojovala Trutnovskou stezku s cestou Kladskou. Po této Strakovské cestě, která vedla přes Jestřebí hory, přicházela do zdejšího kraje záhuba ve způsobě cizích, nepřátelských vojsk. Jen jednou přišla tudy tomuto kraji záchrana! Bylo to 9. května 1945, kdy navečer zarachotily na horské cestě sovětské tanky. Ty přinesly záchranu tomuto kraji. Všechno obyvatelstvo pod Jestřebími horami vděčně toho vzpomíná.

Založení

Psal se pátý květen 1945. Povstal národní boj za svobodu a nezávislost Československa. Vlajky, prapory svobodné vlasti zase hrdě vlály nad českými zeměmi. Po květinové revoluci nastala pilná práce. Avšak práce pro národ – pro nás. Mládež, která za nacizmu byla tak decimována, se začala probouzet k novému životu.

V Úpici se obnovoval po šestiletém spánku „JUNÁK“. Několik zdejších hochů, kteří měli o to zájem, sdružil bratr Ladislav Pátek a obstaral jim přihlášky. Tito chlapci byli zařazeni nejprve do oddílu velkosvatoňovického. Později však i jiní hoši pod vedením bratra J. Žida se začali o junácku činnost zajímati. Po čase se družina z Velkých Svatoňovic spojila s ostatními a vznikl tak samostatný oddíl r t y ň s k ý. To byly začátky „Junáka“ ve Rtyni v Podkrkonoší. Z toho vidíme, že největší zásluhy na tom měli bratr Ladislav PÁTEK a bratr Jaroslav ŽID.

Na oddílové schůzce, konané dne 3. října 1945 – v neděli – se rozhodlo, že náš oddíl bude rozdělen na dvě družiny. První družina „Lesáci“ – bratr Vladimír Prouza (rádce), druhá „Stopaři“ – bratr Kult (rádce). Zárověň byl jednohlasně zvolen br. Jaroslav Žid vedoucím oddílu a jeho zástupcem br. Josef Friede. Na této schůzce byl též přítomen bratr Miroslav Valenta, který má velikou zálibu ve zpěvu a proto jsme se učili základní junácké písně. Schůzka byla zakončena junáckým pozdravem a chlapci se rozešli do svých domovů. Tyto další oddílové schůzky i družinové schůzky byly konány v obecné škole v přízemí za kuchyní, kde měla místnost hospodářská škola.

Dne 24.března 1946. Na požádání Místní osvětové rady jsme udělali brigádu, vykopali jsme jámy pro stromky u lipky svobody (pod kostelem).

Dne 7.dubna 1946. Slavnostní vysazování stromků, pro něž jsme před čtrnácti dny vykopali jámy. Od škol šel průvod k Rychtě , u hřbitova se točil k lípce Svobody, kde měl proslov p. Orlický. Letos poprvé jsme byli v krojích. Celé odpoledne jsme sázeli stromky.

O prázdninách 1947 se bratr Lapa – Ladislav Pátek zúčastnil o prázdninách oblastní lesní školy v Rokytnici v Orlovských horách, kterou vedl Milota Fanderlik. Láďa se vrátil z LŠ s novými zkušenostmi a hlavně s novým nadšením do práce…

Předání majetku

Bohužel z politických důvodů, byla činnost junáka pozastavena, pravděpodobně v roce 1951 od kdy pochází tento dokument adresovaný Jaroslavu Židovi: „Dne 14.února 1951 ve 20 hodin se koná v klubovně ČSM výborová schůze skupiny, na které bude projednáváno předání majetku bývalého Junáka ve Rtyni v P. místní skupině ČSM. Jelikož jsme zjistli, že jsi registrován jako poslední vedoucí oddílu, žádáme Tě, aby ses na tuto schůzi dostavil, jinak bude zavedeno trestní řízení. Vezmi s sebou soupis majetku. Doufáme, že se na tuto schůzi dostavíš. Děkujeme Ti.“

Tak se i u nás skauting odmlčel až do roku 1968.

Obnova 1968

V březnu tohoto roku pod vlivem revolučních událostí a příslibu demokracie, se i ve Rtyni obnovuje činnost skautů. Všichni se snaží dohnat více než patnáctiletý útlum, pořádají se rádcovské kurzy, lesí školy (Ústřední dívčí Lesní škola na Zadech u Litochlebů, kterou rtynští junáci pomáhali stavět). I ve Rtyni se všichni s nadšením pouští do práce, pořádají schůzky tábory, kurzy… Z této doby máme i dvě oddílové vlajky a hymnu střediska.

Hymna střediska
Sestry a bratři vzhůru
rodí se nový den
svoboden je náš skauting
nebude pokořen.

Po celém světě širém
rovy skautů jsou
neváhaly dát život
za zemi svobodnou.

I dneska připraveni jsme
posloužiti národu
za bratrství
ale nikdy za sprostou porobu.

Ať naše píseň krajem
vesele burácí
jdem vždy v jednom šiku
vždyť rtynští jsme junáci.

Historie nám praví
Rychetský svobodu měl.
Ale za práva jiných
Hrdě bojovati šel.
K odkazu jeho
My se dnes hlásíme
Co povinností naší je
To taky splníme.

Aby se měli noví skautíci kde scházet, byly zakoupeny dvě klubovny a ze zemědělského fondu odňat pozemek na Žabárně. Tam byla postavena jedna z kluboven. Po třetím táboře – v Jablonném roku 1970 byla činnost junáka opět ukončena a zabaven majetek.

A jsme tu zase 1990

V roce 1989 došlo k obnovení skautské činnosti v celé republice. Rtyně nebyla výjimkou. Od té doby fungujeme až do současnosti.

Junák – český skaut je dobrovolné, nezávislé a nepolitické občanské sdružení sdružující své členy bez rozdílu národnosti, náboženského vyznání, rasy nebo jiných rozdílů. Středisko Permoník Rtyně v Podkrkonoší má evidenční číslo 525.03. a je složeno ze 3 oddílů.